 | | Seznam nouzových kolonií v Brně vyhotovený na sklonku roku 1936 hospodářským referátem brněnského magistrátu pojednává o 18 koloniích nouzových domků. Ze samotného textu lze dovozovat, že seznam zahrnuje největší kolonie, ale zdaleka nepokrývá svým rozsahemn celou šíři problematiky nouzového bydlení ve 30. letech 20. století v Brně. Reprodukce Archiv města Brna. |
Brněnské dělnické (někdy také nouzové) kolonie jsou specifickým druhem zástavby velmi malých rodinných domů, které vznikaly od konce 18. století obvykle velmi živelně a bez oficiálního povolení úřadů. Neexistuje však jednoznačné kritérium, podle kterého je možné označit určitou ulici, blok či skupinu domů jako dělnickou kolonii, jejich obyvateli totiž nebyli zdaleka pouze dělníci, obyvatelstvo, charakter i velikost takových území se neustále měnila a některé kolonie vlastně ani nebyly živelně vzniklé, ale vyprojektované a postavené majiteli továren, ve kterých jejich obyvatelé pracovali. Jistou klasifikaci nabízí rozdělení na kolonie zaměstnanecké (tj. alespoň zčásti budované plánovitě s podporou nebo zcela majiteli průmyslových podniků) a nouzové (status nouzových kolonoií vznikl ve 30. letech 20. století z popudu brněnského magistrátu), nicméně v následujícíh případech není těžké najít kolonie, které se oběma skupinami prolínají. Na druhou stranu v seznamu chybí řada dalších lokalit o jejichž příslušnosti mezi dělnické kolonie je možné polemizovat.
Dělnické kolonie v Brně zdaleka nepředstavuje pouze nejznámější Kamenka, dobře známá čtvrť několika pokroucených ulic na dně červeného lomu nad Svratkou, sídlo umělců, bohémů i ztracených existencí. Již od konce 18. století a nejmasivněji v době Velké hospodářské krize ve 30. letech století 20. vznikaly v Brně kolonie obývané zejména dělníky (často však nezaměstnanými) spojené několika rysy: obvykle šlo o stavby bez povolení, bez předem daných plánů, rostoucí živelně z materiálů, které byly zrovna po ruce.
A přestože následující století přineslo řadu společenských změn, nejedna kolonie pouze v mírně pozměněné podobě přežila příchod nového tisíciletí. Proto, i když dnes již do kolonií vedou inženýrské sítě, nejhorší domky spadly a původní zástavbou nezřídka prorostly poněkud zbytnělé stavby, lze na několika místech v Brně stále obdivovat hořkou romantiku tehdejšího chudobného bydlení.
Postupně pro vás mapujeme brněnské kolonie, které se dožily i nedožily současnosti:
Převážně nouzové kolonie:
- Kamenná kolonie (Červený kopec),
- Písečník (Džungle),
- Divišova čtvrť (Šanhgaj),
- kolonie Pod kopcem,
- Slatinka,
- Ruský vrch (též Hausberg, Podskalská),
- Podstránská kolonie,
- Černovičky (kolonie U kostivárny),
- vagónová kolonie Nezamyslova,
- Olší,
- kolonie Kamčatka na Lesné,
- kolonie u sv. Antoníčka,
- kolonie V chaloupkách v Komíně (?),
- kolonie Dalimilova v Králově Poli (?);
- kolonie Zárybec v Králově Poli,
- kolonie Oulehle v Řečkovicích,
- kolonie Za zahradou v Medlánkách,
- kolonie Na rybníčku za Lužánkami (též někdy Planýrka),
- kolonie na místě bývalého husovického hřbitova (též Nový hřbitov, Krchov nebo Farma, dnes ulice Janouškova),
- kolonie U severní dráhy (dnes ulice Uhelná),
- kolonie v bývalém korytě Svratky (též označována jako Polní, dnes ulice Heršpická).
Kolonie zaměstnanecké, někdy propletené s nouzovými:
- Šmálka (Červená ulička),
- Erdálka,
- Hamburk.
Zdroje
- Kašpárek M. Dělnické kolonie. Romantické dědictví prvorepublikové bídy. http://poznejbrno.cz/kolonie/
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz
Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 31. 8. 2020 a zobrazen celkem 15389×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 7:50.
| Texty na téma Brněnské dělnické kolonie | Zpět | Nahoru |
| | Téma:
Slatinka (ulice v Brně)
Slatinka je jednou z nejizolovanějších brněnských ulic. Obklopená ze všech stran průmyslovými či dopravními stavbami nebo polem, tvoří samostatnou kolonii … | | Téma:
Olší (ulice v Brně)
Kolonie v Olší
Jednou z nejméně známých brněnských dělnických kolonií je kolonie na ulici Olší na levém břehu řeky Svitavy naproti Cacovickému ostrovu v M… | | Téma:
Ruský vrch (ulice v Brně)
Podskalská kolonie na Ruském vrchu
Malá dělnická kolonie na levém břehu řeky Svratky v brněnské městské části Komín se skládá ze tří ulic nazvaných Dělnická… | | Téma:
Divišova kolonie
Jedna z největších brněnských dělnických kolonií se nachází ve strmém kopci mezi sídlištěm Lesná a současnou železniční tratí z Brna do Halvíčkova Brodu. Dokud… | | Téma:
Kolonie Hamburk v Brně
Jako kolonie Hamburk byla označována ulice Nad vinohrady tvořená 22 totožnými dvojdomky vybudovanými v roce 1943 v prostoru dnešního brněnského sídliště … | | Téma:
Černovičky (ulice v Brně)
Popis
Černovičky, dříve nazývané také Kolonie u kostivárny, patří k méně známým brněnským koloniím, přestože svým (alespoň někdejším) rozsahem se řadí spí… | | Téma:
Kamenná čtvrť (ulice v Brně)
Kamenná kolonie (též Kamenná čtvrť, kolonie v lomu, na Červeném kopci nebo prostě Kamenka) je největší brněnskou dělnickou kolonií, která si současně nejlépe… | | Téma:
Písečník (ulice v Brně)
Kolonie Písečník
Dělnická kolonie a ulice Písečník rozložená na pomezí Husovic, Černých Polí a Lesné patří k těm známějším z přibližně desítky nouzových čtv… | | Téma:
Dělnická kolonie Pod kopcem
Jako dělnickou kolonii Pod kopcem (neoficiálně též Pardálov) lze označit skupinu posledních deseti domků skrčených pod skalnatým úbočím kopce Lozíbky na Pr… | | Téma:
Pražské dělnické kolonie
K tématu pražských dělnických kolonií jsou doposud zpracovány následující články:
Kolonie Sedmidomky, Pod Bohdalcem a Na Slatinách
… | | Téma:
Druhé Brno
Loader.load()
Motto
„Pod Brnem, které znám, je ještě jiné, větší, trochu špinavé, trochu popraskané, trochu zaprášenější“
Zpíval by určitě Kittc… | | Téma:
Brno
Druhé největší české město je nejen mým rodištěm a bydlištěm, ale také zajímavým centrem průmyslu a školství s bohatou historií, která se promítá do ducha mě… | |
|
